banner.png (62415 bytes)



titul.gif (2089 bytes)

CO A JAK PĚSTUJEME? CO SE DÁ UVAŘIT A SNÍST? CO LZE NA NAŠÍ ZAHRADĚ JEŠTĚ UVIDĚT ZA ROSTLINY A ŽIVOČICHY?
Aktualizace: 25. ledna 2014

 

Aktuální recept:
 

BEZINKOVÁ LIMONÁDA ZE SUŠENÝCH KVĚTŮ BEZU ČERNÉHO



Do dvoulitrové  PET láhve dáme:

4 polévkové lžíce cukru
1/2 oloupaného citronu, zbaveného pecek, nakrájeného na malé kousky
1 polévkovou lžíci sušených květů ČB

Doplníme vodou a přidáme malý kousek droždí (velikost dvou zrnek rýže)... Láhev pevně uzavřeme, obsah promícháme a necháme v při pokojové teplotě kvasit. Občas převrácením promícháme.

Za dva dny je limonáda hotová. Přecedíme přes nekovové sítko do nové PETky a hotovou limonádu spotřebujeme do 24 hodin, jinak ztrácí chuťovou kvalitu  (dokvašením se zvýší kyselost)... Samozřejmě je možné hotovou limonádu dodatečně přisladit jak cukrem, tak umělým sladidlem.

 

BEZINKOVÝ SIRUP Z KVĚTŮ
 

bez_kvet.jpg (316952 bytes)

bez_konz.jpg (127186 bytes) bez_sirup.jpg (114263 bytes)



15-20 dkg květů černého bezu
3 litry studené vody
100 g  kyseliny citronové
5 g kyseliny sorbové

necháme 24 hodin vyluhovat (občas promícháme)
scedíme přes plátno a přidáme

3 kg krystalového cukru

mícháme do rozpuštění.

Slijeme do lahví - vydrží skladování do příštího roku.
Používáme stejně jako jakýkoliv ovocný sirup - za studena do vody,
do horkého i studeného čaje.

Učinkuje proti nachlazení a kašli.


Vyzkoušejte nové bylinné směsi
a bylinky od bylináře Karla.



0000_hokaido.jpg (168972 bytes)

5323_hokaido.jpg (96111 bytes)

5522_hokaido.jpg (76186 bytes)

5322_hokaido.jpg (95492 bytes)

5753_hokaido.jpg (66725 bytes)

5321_hokaido.jpg (100671 bytes)

5880_hokaido.jpg (102174 bytes)

 

Dýně zvaná „Hokaido...“

Vyhledat Googlem

V poslední době hodně medializovaná zelenina! Samozřejmě jsme se museli pokusit ji v naší biozahradě vypěstovat.  Podařilo se! Vyseli jsme po čtyřech kusech semen do tří hnízd - vzdálených od sebe asi 70 cm, na záhon, kde jsme po několik roků pěstovali ačokču. Základní hnojení - 10 l  kompostu do každého hnízda. Rostliny bez problému vyklíčily (v každém hnízdě dvě - takže klíčivost 50%) - a po nasazení prvních pravých (asimilačních) listů jsme přihnojili slabým roztokem ledku vápenatého. Další vegetace se neliší od růstu podobných druhů dýní (špagetových, muškátových...). Roste dosti bujně a délky až čtyř metrů.

První dýni jsme okusili  15 července (ve velikosti asi 12 cm), další pak asi o týden později (už o trochu větší asi 15 cm). Bohužel, na všech šesti rostlinách se zatím vytvořilo množství samičích květů ale   jen 4 plody... Vypadá to, že tato dýně je stejně málo plodná, jako výše jmenované druhy...

Kuchyňsky je ale opravdu hodnotná a vychvalování její chuti a delikatesnosti  na webu hojně publikované odpovídají skutečnosti...

Příští rok zkusíme Hokaido pěstovat na vysokém kompostovém záhoně, tak jak už dlouhá léta s úspěchem pěstujeme běžné i „Italské“ cukety... Tam by se měla, podle našich zkušeností, plodnost podstatně zvýšit.

 

josta.jpg (43552 bytes)

Džem z josty
Josta je ovoce, které se poměrně obtížně zpracovává na džem a to při klasickém postupu pro nutnost očistit jednotlivé bobule od „bubáků“ - proto jsme vyvinuli jednoduchý postup, jak se tomu vyhnout - takže zde je návod:

Na jednu várku potřebujeme: 4 kg ovoce, 2 kg cukru a 2 sáčky Želírfixu (úsporný 1:1).

Postup: Odvážíme 4 kg ovoce - to ve smaltované nádobě rozmačkáme, necháme přijít varem (stačí 1 min) - po vychladnutí přecedíme přes nekovové síto nebo plachetku. Měli bychom získat 2 l čisté šťávy.
Šťávu zpracujeme dle návodu na Želírfixu - tj.: do šťávy přidáme 2 sáčky Želírfixu - (doporučuji nejdříve rozšlehat vidličkou v malém množství šťávy a teprve potom přidat do celého množství), a 2 kg cukru. Po důkladném rozmíchání přivedeme k varu a vaříme 2-5 minut. Dochutíme kyselinou citronovou, odebereme případnou pěnu a plníme do sklenic.
Pro delší trvanlivost můžeme sklenice následně klasicky sterilovat (20 min/80°C). Z uvedeného množství získáme 12 skleniček o obsahu 250 ml lahodného džemu.


Sirup ze zbytku po výrobě džemu:

Postup: Zbytky ovoce po výrobě džemu (zhruba 2 kg) dáme opět do skleněné nebo smaltované nádoby, přidáme pro vylepšení 1/2 kg čerstvých rozmačkaných bobulí josty, rybízu, nebo malin, 2 l studené vody a 100 g kyseliny citrovové a sáček (5 g) kys. sorbové (pomůcka ke konzervování ovoce a zeleniny). Za občasného míchání necháme 24 hodin vyluhovat. Potom zcedíme přes nekovové síto nebo plachetku, přidáme tolik cukru, co váží výluh (zhruba 3 kg), a mícháme tak dlouho, až se všechen cukr rozpustí.. Po rozpuštění cukru stočíme do lahví jako sirup. Pro pití ředíme studenou vodou dle vlastní chuti a zvyku.

Josta

Naše zkušenosti s pěstováním tohoto křížence angreštu a černého rybízu jsou dobré. Rostlina nemá žádné speciální nároky na půdu ani stanoviště, lehce se množí řízkováním nebo hřížením. Velmi rychle roste, rodí už druhým-třetím rokem po vysazení. Výnosy jsou dobré (dost záleží na počasí v době začátku kvetení). V roce 2009 byla úroda zcela mimořádná.

Josta - Vyhledat Googlem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

lufa2.jpg (184971 bytes)

lufa3.jpg (31222 bytes)

lufa4.jpg (39719 bytes)

 

Lufa válcovitá - Lufa cylindrica

Vyhledej na Googlu

Tak další můj pokus o vypěstování exotické rostliny...

Vysel jsem tři semena bez předpěstování v druhé polovině května přímo na stanoviště, vzešly všechny bez problému... jen později jedné rostlině cosi ukouslo vegatační vrcholek, druhé hryzci sežraly kořeny... třetí vegetuje dosud (3. září 2008).

Nasadila několik plodů, které většinou po krátkém čase odpadly, jeden plod v délce asi 15 cm jsme z "vědeckých" důvodů zkontumovali (nic zvláštního, cuketa je daleko chutnější), a jeden  vydržel a zdárně roste, zatím do délky cca 40 cm. Po prvních mrazech sklidím a pokusím se vyrobit z něho žínku... samozřejmě budu informovat!

 

Foto: 1. září 2008

 

Lufa po sklizni 10 září.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pletivo lufy je opravdu zcela unikátní - po vypreparování ve vodě... 16. září

Nu a nakonec, jak je tu už zvykem, jeden obrázek pro potěchu oka. Květ slunečnice.

Opět se vracím k tzv. Italským cuketám... na mém vysokém záhoně vyrostly veliké, převeliké a už od 10. července sklízíme... plodnost těchto rostlin je neuvěřitelná...

Před letošní sezónou, na podzim roku 2007 a na jaře roku 2008, jsem zájemcům rozeslal asi  500 semen, pokud některý z nich zabloudíte na tyto stránky, napište mi prosím vaše zkušenosti s pěstováním na můj mejl:

stanislawww@volny.cz

italky1.jpg (128058 bytes)

pazitka_ve_vaze.jpg (62656 bytes)

Že i taková obyčejná pažitka vypadá ve vázičce pěkně??

kontrasty.jpg (132437 bytes)

Zase jeden obrázek jen tak pro potěchu oka...

dve_nevesty.jpg (152426 bytes)

Narcis bílý
Narcissus poëticus

K tak notoricky známé květině je opravdu škoda slov... Kdo by přesto se chtěl dozvědět o této nádherné květině více má možnost jako obvykle v dolním odkazu... Mimochodem, těch odkazů je přes 35 tisíc...

Vyhledat Googlem

strakapoud.jpg (268539 bytes)

Stakapoud velký,
Picoides (Dendrocopos) major

Náhodný úlovek strakapouda na kmenu švestky uprostřed naší zahrady... Ještě nikdy jsem neviděl "zobat" tohoto ptáka na zemi. Dost dlouho mu trvalo, než se uráčil povylést alespoň dvě pídě nad zem... pak třikrát ťuknul do dřeva a byl pryč... Dost si tohoto snímku cením...

 

Vyhledat Googlem

srny.jpg (265717 bytes)

Jeden žánrový obrázek jen tak pro potěchu oka. Vznikl cestou na zahradu. Srnek, zajíců a bažantů je brzy po ráno v údolí řeky dost, jen je poměrně obtížné je kvalitně nafotit. Srny jsou ostražité a udržují si uctivou vzdálenost a protože není čas se k nim blížit po indiánsku, a tak většinou fotografuji teleobjektivem a bez stativu. Podle toho také vypadají výsledky. Profesionálním fotoamatérům se samozřejmě za horší ostrost fotografie omlouvám...

roketa05.jpg (104896 bytes)

Roketa setá
Eruca sativa

Znovu se vracím k této zajímavé rostlině! Pěstuje se velice snadno, vegetuje celou zimu, konzumovat se dá prakticky po celý rok a  množí se snadno třeba samovýsevem a ještě mnoho semínek zbyde na zimní pěstování doma.

Foto: 5.května - rostliny z loňského samovýsevu.

Vyhledat Googlem

hliva2.jpg (87042 bytes)

Hlíva ústřičná
(Pleurotus ostreatus)

V roce 2007, začátkem léta jsme naočkovali několik habrových špalků násadou Hlívy ústřičné a to pomocí kolíčkové sadby koupené u firmy Václavíkovi
( http://www.vaclavikovi.cz ). Postupovali jsme přesně podle návodu přiložených k sadbě. Do podzimu se objevily náznaky mycelia na asi polovině špalů, do začátku listopadu narostly pouze dva trsy plodnic hlívy ústřičné na jednom špalku. Takže, zatím žádné velké nadšení - uvidíme za rok.

Hlíva - vyhledat Googlem

dyne_zeleninova.jpg (196513 bytes)

Recept paní Bucharové na pikantní pochoutku s italských cuket:

INGREDIENCE:

100 gr slaniny (debrecínky, šunky, mletého vepř. masa)
800 gr mladé italské cukety
1 velkou cibuli
2 stroužky česneku
300 gr rajčat
2 lžíce rostliného oleje
30 gr strouhanky
sůl, pepř, zelenou petrželku

Postup:
Cukety oloupeme, nakrájíme na kostky a vhodíme do vařící osolené vody. Po 5 minutách vyjmeme a necháme okapat. Na pánvi osmažíme na jemno nakrájenou cibuli a masové přísady (slaninu...), přidáme jemně nakrájený česnek, oloupaná, na drobno nakrájená rajčata, povařené kostky cukety, přimícháme lžíci oleje, osolíme a opepříme.
Přendáme do pekáčku nebo remosky a pečeme 15-20 minut.

Podáváme teplé, zdobené zelenou petrželkou s vařenými brambory, nebo studené s chlebem či pečivem.

Dobrou chuť!

Cuketa - tykev zeleninová

Semena těchto tří druhů (italských) cuket jsem loni dostal od pana J. Buchary výměnou za semena ačokči. Cukety se nám velmi osvědčily, jejich pěstování je bezproblémové a výnosy veliké.  Průměrnou spotřebu rodiny stačí bohatě pokrýt dvě rostliny od každého druhu. Mladé plody se dají kuchyňsky zpracovávat  jako běžné cukety, plně vyzrálé pak jako běžné dýně. Chuťově jsou srovnatelné s ostatními druhy cukýn a dýní...

Zatím o nich žádné bližší informace nemáme. Na pěstování jsou stejně nenáročné jako ostatní druhy tykví, výnosy jsou neuvěřitelné, obden sklízíme z jedné rostliny 4-6 plodů o velikosti 10-15 cm.

 

Jen obrázek nového druh kulatých tykví, které jsme začali letos pěstovat. Vzadu je pro srovnání běžná cuketa.

 

Cuketa - Vyhledat Googlem

italske_cukety.jpg (49192 bytes)

Náš originální recept na
DÝŇOVÝ CHLEBA

INGREDIENCE

1/2 kg vyzrálé italské cukety (zbavené jaderníku)
1/4 kg polohrubé mouky
2 polévkové lžíce „Bramborové knedlíky v prášku“
5 dkg strouhaného sýra Ementálu
2 sáčky (26 g) prášku do pečiva
1 čajovou lžičku soli
1 polévkovou lžíci suché smetany
1 polévkovou lžíci sezamových semínek
1 polévkovou lžíci sušených bylinek (bazalka a pod...)
My použili pikantní sušenou lychořeřišnici.

POSTUP

Mouku smícháme s práškem do pečiva, solí, sezamovými semínky, sušenými bylinkami a strouhaným sýrem a vmícháme na jemno nastrouhanou SYROVOU dýni. Přidáme trochu studené vody (polévkovou lžíci) tak, aby těsto bylo vláčné (ne příliš tuhé). Důkladně promícháme a dáme do formy (pekáčku) vytřeného trochou olivového oleje a poprášeného moukou. Pečeme v předehřáté troubě na 200°C asi 30 minut... Dobrou chuť!

dynovy_chleb_1.jpg (116316 bytes)

dynovy_chleb_2.jpg (108087 bytes)

cukety3.jpg (93498 bytes)

trepatka_02.jpg (35338 bytes)

Třapatka nachová
Echinacea purpurea (L.)

Lidové názvy:
rudbekie, Echinacea

Trvalka a léčivka původem ze Severní Ameriky.
Dobře prospívá na slunném místě. Vyžaduje běžnou zahradní půdu a dostatečnou zálivku.

Vyhledat Googlem

cibule_secka.jpg (53700 bytes)

Cibule sečka (zimní, ošlejch)
Allium fistulosum (L.)

Vyhledat Googlem

brambory_07_1.jpg (73868 bytes)

brambory_07_2.jpg (67169 bytes)

Naše poznatky s pěstováním biobrambor - II část

Níže na této stránce jsme popsali různé metody pěstování brambor, které máme vyzkoušené na naší biozahradě. Letos zkoušíme skutečně netradiční pěstování v hrubém bioodpadu. Záhon vznikal loni na podzim navážkou různého kompostovatelného materiálu a to i s příměsí drobných větviček a listí a to na zcela surové odplozené jahodiště (bez jakékoliv přípravy. Vznikla vrstva o síle asi 25 cm, ( obr. č 1), do které byla koncem dubna zasazena naklíčená sadba ranných brambor - odrůdy DALI-C2 od Březovské zemědělské a.s. Na záhon o velikosti 4x5 m bylo nasazeno 10 kg sadby. Jsme upřímně zvědavi na výnost tohoto pokusu.

Sadba bez jakýchkoliv problémů vrstvou prorostla, narašení lístky sice  v noci z 1 na 2 května (-5st/C) malinko omrzly, ale po oteplení se růst rychle obnovil a na druhém snímku je stav porostu k 25. květnu.

Keříky byly zatím dvakrát obloženy-podsypány pokoseným travním mulčem.

Keříky brambor začaly, díky teplému počasí, růst jako z vody. Jejich výška dosáhla asi 60cm a vetšina začala intenzivně kvést.

Obr.3 a 4 je fotografován 9. června 2007

První hlízy (obr.5 ) jsme vykopali 7. července. Protože je bereme do běžné spotřeby,
budeme je vykopávat postupně delší dobu. Zatím se kvalita jeví jako velmi dobrá, velikost hlíz je různá, jak to u ranných odrůd bývá, u nás kolísá mezi 5 až 12 cm.  Jejich chuť je s konzumním standardem nesrovnatelná!

Celkový výnos na ploše 5x4 m z 10 kg sadby byl 86 kg, což v přepočtu na běžně používané jednotky činí 43 tun z hektaru.

brambory_07_3.jpg (218533 bytes)

brambory_07_4.jpg (43495 bytes)

brambory_07_6.jpg (234356 bytes)

kiwi2007.jpg (60603 bytes)

Kiwi arguta

Letošní duben byl pro kiwi devastující! Třikrát spálil noční mráz rašící letorosty, přežila sotva pětina spících pupenů, čtyřleté rostliny jsou snad dostatečně silné, aby i takové poškození vydržely.

Aktuální podrobnosti jsou o našich argutách samozřejmě na

http://kiwi-arguta.unas.cz

Foto 17.května 2007

kan_bor_04.jpg (79639 bytes)

kan_bor_03.jpg (41229 bytes)

Borůvka chocholičnatá  (zahradní, velkoplodá, kanadská)
Vaccinium corymbosum

Po totálním zmlazení staršího, málo plodícího keře se letos obsypal květy.

Foto 17.května 2007

achoch.jpg (34408 bytes)

Achocha

Záhájili jsme novou vegetační sezóny pěstování ačokči. Aktuální podrobnosti jsou samozřejmě na

http://achocha.unas.cz

Foto 3.května 2007

rajcata07.jpg (69422 bytes)

Rajče tyčkové

Letos si s námi jaro pěkně zahrává! Noční mrazíky na pokračování zničily na kiwi všechny pupeny, semínka vysetá do záhonů neklíčí (s výjimkou Rokety seté...), s rajčaty za oknem jsme to letos také upospíchali, dát je ven, holé bláznovství...

Foto 3.května 2007

klivie.jpg (89017 bytes)

Klivie Clivia miniata

Na zahradě toho zatím není mnoho na fotografování (ale brzy to vypukne), tak pro potěchu očí sem dávám právě kvetoucí klivii.

Foto 20. dubna 2007

 

Vyhledat Gogolem



Narcis žlutý
Narcissus pseudonarcisus

 

Foto 30. března 2007

Vyhledat Gogolem

Barvínek - brčál menší
Vinca miror

Vyhledat Googlem





Polovina března - jaro je tady...

Opět přinášíme stručnou informaci o dění na naší zahradě.

Na prvním obrázku jsou pupeny josty - s bobulovin zatím suveréně první - ani noční mrazíky ji nevadí ...

Josta - Vyhledat Googlem

Druhý snímek snad ani netřeba komentovat - v neobhospodařované části zahrady mají petrklíče
svá oblíbená místa ...

Vyhledat Goglem - Primula veris L. - prvosenka jarní

Na obhospodařované části zahrady jsou jsou jako vždy první venku narcisky...

Vyhledat Googlem - Narcissus pseudonarcissus - narcis žlutý

Foto 15. března 2007

Drozdí nevěsta

Vysoko na stromě drozdí nevěsta neúnavně vyzpěvuje svou svatební písničku ...

Foto: 8. března 2007

Drozd zpěvný - Vyhledat Googlem

Cibule šalotka
Allium ascalonicum

Loni na podzim jsme udělali první pokus o satbu šalotky na podzim, dosud jsme ji vždy sadili v březnu - zdá se, že se pokus zdařil, cibule bez problemu přečkaly zimu a začátkem března vyrašily... Uvidíme, jak brzy cibule dozrají...Pokus budeme samozřejmě dále dokumentovat.

Podzimní pokus se nezdařil - cibule sice úspěšně vyrostla, ale v květnu šla do květu a  tím její vegetační doba vyvrcholila a cibule se nevytvořily.

Foto 8. března 2007

Cibule šalotka - vyhledat Googlem

Slunéčko sedmitečné  Coccinella septempunctata

První jarní slunéčko potěší...

Foto 3. března 2007

 

Slunéčko sedmitečné - vyhledat Googlem

Podběl lékařský
Tussilago farfara

Lidové názvy: podbílek, líčko mateří, koňské kopyto, podkova, lopušice

Na kupce starého slínu (u nás se takové neúrodné spodní půdě říká žluťka) v koutě zahrady vyrostl trs podbělu. Potěšil moje oči i objektiv digitálu.

Fotografováno 1. března 2007


Podběl lékařský - vyhledat Googlem

A ještě jeden fotoúlovek z 1. března

Na staré odumřelé větvi meruňky, povalující se nejméně dva roky na plechové střeše boudy, se objevily trsy malých bílých houbiček. Zlákaly mě k vyfotografování pro krásnou strukturu svých lupínků.

 

 

unor_kvet_01.jpg (15512 bytes)

unor_kvet_02.jpg (18614 bytes)

unor_bezseprobouzi.jpg (20150 bytes)

unor_hortenzieseprobouzi.jpg (70251 bytes)

Konec února - jaro klepe na dveře ...

Čtyři únorové fotografie  bez komentáře.

kefirova_houba.jpg (51231 bytes)

Tibetská (kefírová) houba

se sice na zahradě vypěstovat nedá, ale doma v kuchyni se pěstuje snadno!

Po několika měsíční zkušenosti s výrobou kefíru   s pomocí této houby a jeho pravidelnou konzumací její pěstování  vřele doporučuji!

Kefír je chutný a našemu zdraví velice prospěšný!

Porozhlédněte se po webu!

Tibetská houba - vyhledat Googlem.



roketa03.jpg (44724 bytes)

roketa04.jpg (29150 bytes)



Lednové paradoxy

Všechny čtyři snímky jsou fotografovány v druhé polovině ledna 2007

1 až 3) Roketa setá - z loňského samovolného výsevu, roste a sílí celou zimu - sklízíme a konzumujeme... vůbec ji nevadí noční mrazík ...

4) Líska v plném květu...

5) Také petrklíče nezazimovaly a nakvétají. Sem tam je překvapí noční mrazík, ale přes den dělají, jako by se nechumelilo...

 

Lednové teplotní rekordy - vyhledat Googlem



Plicník lékařský
Pulmonaria officinalis

Nenáročná a dekorativní bylina-trvalka, vhodná i na místa jinak nevyužitelná. Začíná kvést velmi časně z jara, vyhledávaná pastva pro včelky. Starodávná léčivka.
Snadno se samovolně semeny rozšiřuje do okolí.

Plicník - Vyhledat Googlem

zerty-prirody.jpg (56801 bytes)

Příroda si občas zažertuje

3.října jsem vyfotil na jabloni současně zralá jablka a kvetoucí letorost.

husy01.jpg (5945 bytes)

Husa velká (?)

Anser anser

Když už jsem u ptáků - vysoko nad zahradou táhly husy, slyšet je ale bylo  daleko-široko, jak se spolu domlouvají... Nafotil jsem pár pěkných snímků...

Fotografováno 8.listopadu 2006

Husa velká - vyhledat Googlem

 

rehek.jpg (17326 bytes)

Rehek domácí

Phoenicurus ochruros

Musím se přiznat, že se na fotografování ptáků opravdu nespecializuji, přesto se mi někdy náhodně podaří na zahradě nějakého toho ptáčka vyfotit. Přikládám fotku rehka foceného 12xzoomem z ruky, také ta ostrost tomu odpovídá :-)

 

 

 

Rehek domácí - vyhledat Googlem

pavouci1.jpg (46766 bytes)

pavouci2.jpg (64444 bytes)

Křižák pruhovaný

Argiope bruennichi

Jednou uprostřed jara jsem si všiml mezi porostem krásnoočka (Coreopsis) pavoučí sítě hlídané jejím majitelem. Nafotil jsem během několika týdnů hodně pěkných snímků a potom jsem se dočkal překvapení - kokonu s pavoučími nymfami. Za několik dnů se mladí pavoučci rozlezli po zahradě.

Křižák pruhovaný - vyhledat Googlem

cesnek_medvedi_3.jpg (52474 bytes)

cesnek_medvedi_1.jpg (28088 bytes)


P1250125_ummm.jpg (119044 bytes)

P1250113_ummm.jpg (131221 bytes)

P1250121_ummm.jpg (131375 bytes)

Česnek medvědí

Allium ursinum

Tato bylina je v biozahradě skoro nepostradatelná. Má však dost specifické nároky na stanoviště a tak někdy trvá dlouho, než najdeme to správné místo. Sadíme ho do trvale vlhké, lehké a kyselé půdy ve stínu listnatých stromů. Pro větší spotřebu je ovšem výhodnější najít si bohatší naleziště mimo zahradu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Listy česneku medvědího se výtečně hodí k sušení - sušení nakrájených listů probíhá bez jakýchkoliv problémů, sušenou drť lze použít v podstatě do všeho, kam se dává běžný česnek. (Zeleninové polévky, bramborová kaše, pod dušené maso, do guláše atd).

 

 

Česnek medvědí - vyhledat Googlem

redkev_cerna01.jpg (45599 bytes)

redkev_cerna02.jpg (27719 bytes)


redkev_cerna03.jpg (57351 bytes)

redkev_cerna04.jpg (34223 bytes)

redkev_cerna05.jpg (55171 bytes)

Ředkev černá

Raphanus sativus niger

Vhodným načasováním letního výsevu si zajistíme sklizeň této pikantní ředkve až do pozdního podzimu. Rostliny snesou i dosti silné podzimní mrazíky a vesele vegetují až do úplného zmrznutí. Bulvičky jsou pak samozřejmě menší až malé :-)

Z poslední sklizně jsme vyskoušeli zužitkovat listy černé ředkve a zpracovali jsme je běžným kuchařským postupem jako špenát.  Konečné dochucení (sůl a pepř) jsme doplnili sušenou řeřišnicí. Byli jsme příjemně překvapeni chutí i konzistencí výsledného pokrmu.

"Špenát" z listů ředkve se hodí třeba k dušenému krůtímu masu s vařenými brambory.

Fotografováno 7.11.2006

 

Ředkev černá - vyhledat Googlem

kiwi01.jpg (34039 bytes)

kiwi02.jpg (87653 bytes)

Kiwi arguta

S pěstováním sibiřského minikiwi teprve začínáme. Na prvním obrázku je sazenice zakoupená v roce 2004 u pana Hejduka ( http://www.kiwiland.cz ), na druhém obr. pak tatáž rostlina v září 2006.

Podrobnou a průběžně  aktualizovanou fotoreportáž z pěstování těchto rostlin najdete na http://kiwi-arguta.unas.cz

 

 

Kiwi arguta - Vyhledat googlem

cesnek.jpg (61246 bytes)

Česnek

Allium sativum

K tak všeobecně známé rostlině není opravdu co dodat. Tak alespoň malou mnemotechnickou pomůcku pro pěstování:

"Česnek sázej na sv. Václava a sklízej na sv. Annu".

 

Česnek - Hledej Googlem

 

veverka.jpg (79135 bytes)

Veverka lesní

Sciurus vulgaris

Veverka na naší zahradě přímo nesídlí, velmi ráda ji však navštěvuje, hlavně když dozrávají lískové oříšky. Před lety jsme pravidelně sklízeli z tří lískových keřů košík krásných kvalitvích oříšků, od té doby, co tuto zásobárnu objevila veverka, je se sklizní vždy hotová dřive než my. Hodnotíme to ale střízlivě - veverka byla v této krajině rozhodně dříve, než my, lidé...  Musíme se tedy bez lískových oříšků obejít...

 

Veverka - Vyhledat Googlem

 

kocka_domaci.jpg (69252 bytes)

Kočka domácí

Ty kočky domácí, které žijí v okolí naší zahrady (a je jich tam opravdu požehnaně) jsou spíše kočky polní, zahradní, lesní... Široká a různorodá říční niva, rozsáhlé zahrádkářské kolonie a lesní remízky   jim vytvářejí ideální podmínky k téměř volnému životu.

Někdy na naší zahradě škodí tím, že se s oblibou vyválí v někrásnějším místě květinového záhonu, prospívají naopak tím, že udržují stavy myší polních a hryzců  v přiměřeném stavu. Jen na krtka jsou krátké.

Kočka domácí - Vyhledat Googlem

fazole.jpg (32679 bytes)

Fazol obecný

Phaseolus vulgaris

Fazol obecný je prastará kulturní rostlina. Také proto je vyšlechtěno mnoho různých druhů s nejrůznějšími vlastnostmi jak samotných rostlin (popínavé, keříčkové...), tak s tvarem a barevností semen. U nás fazole používáme k vykrytí "zbytkového" místa na zahradě a k regeneraci "unavených" záhonů. Fazol obohatí i poměrně vyžilou půdu o půdní dusík a zlepší i její mechanickou strukturu. Záhony po fazolu stačí obohatit dobrým kompostem a jsou nadále vhodné k pěstování i náročnějších bioplodin.

Fazol obecný - Vyhledat Googlem

brslen0.jpg (16270 bytes) brslen00.jpg (16334 bytes) Brslen   evropský

Euonymus europaeus

Tuto "neužitečnou" dřevinu máme na zahradě pro potěchu oka i objektivu digitálu.
Snažíme se ho udržet ve formě malého stromku, zatím se nám to daří. Bohatě kvete každý rok.

 

 

 

 

Brslen - Vyhledat Googlem

brslen1.jpg (15142 bytes) brslen2.jpg (13314 bytes)

mandelinka_bramborova.jpg (72738 bytes)

Mandelinka bramborová

Leptinotarsa decemlineata

Tento všeobecně známý a slavný škůdce se na naší zahradě kupodivu vyskytuje jen sporadicky a to ještě ne každý rok. Na příklad v   roce 2005 jsme denně sbírali i deset brouků či larev, letos, v roce 2006, se mandelinka na našich záhonech nevyskytla ani jedna.
Samozřejmě proti němu nepoužíváme žádné insekticidy, při malé výměře záhonů, které bramborám věnujeme, je nejspolehlivější likvidací prostý sběr larev a brouků.



Mandelinka bramborová - Vyhledat Googlem

jesterka_zedni.jpg (54784 bytes)

Ještěrka obecná

Lacerta agilis

Původně jsem se domníval, že ještěrka, kterou jsem vyfotografoval v srpnu na naší zahradě, je vzácná ještěrka zední. Herpetolog p.Vlček z Havířova mě rychle vyvedl z omylu. Podle fotografie určil, že se jedná o dospělou samičku ještěrky obecné, která je v našem regionu doposud běžná.

Přesto si myslím, že i jako běžný druh naši zahradu  svou přítomností obohacuje.

 

Ještěrka obecná - Vyhledat Googlem

feferonky.jpg (35586 bytes)

berani_rohy.jpg (63992 bytes)

Papriky - feferonky

Labužníci, milující vše "ďábelské"  jistě nepohrdnou trochou toho ohnivého koření. Dva-tři keříky minifeferonek v záhonku bylinek jsou nejen pěknou ozdobou, ale jejich usušené plody vystačí na okořenění mnoha porcí segedýnského guláše a jiných ďábelských jídel.

Papriky - beraní rohy

Samozřejmě, že existují i nepálivé odrůdy paprik, na spodním obrázku jsou tzv. beraní (kozí) rohy.

Obecně je pěstování všech druhů paprik ve velkém dost náročné, několik keříků pro malou spotřebu a okrasu na zahrádce pěstujeme každý rok. Ne vždy se podaří, aby úroda plně dozrála (první podzimní mrazík rostliny spolehlivě zničí!). Několik našich pokusů o dopěstování feferónek v bytě skončilo tím, že se na  rostlinách rozmnožila mohutná populace svilušky a my museli rostliny zlikvidovat.

 

 

Beraní rohy - Vyhledat Googlem

cibule_salotka.jpg (155451 bytes)

Cibule šalotka

Allium ascalonicum

Šalotka je pro biozahrádkáře pravé požehnání. Její nároky na bonitu půdy a hnojení jsou minimální, sadbu netřeba kupovat, každoročně ji získáme dostatek z vlastního pěstování. U nás používáme vlastní sadbu nejméně šest let, bez známek degenerace. Rostliny snáší dobře i přísušky, občasná důkladná zálivka ji samozřejmě neuškodí.

Cibule šalotka - Vyhledat Googlem

cuketove_matjesy.jpg (232676 bytes)

Cuketové matjesy

Suroviny:
1,3 kg  mladých cuket
0,3 kg  cibule
100 ml octa
25 ml oleje
sůl, cukr, pepř

Postup:
Neoloupané cukety nakrájíme podélně na tenké plátky, přidáme na kolečka nakrájenou cibuli, přiměřeně osolíme,
důkladně promícháme
a necháme 24 hodin odležet. Druhý den ze směsi vymačkáme přebytečnou vodu, přidáme ocet, olej, cukr a drcený pepř. Po promíchání plníme do menších sklenic a sterilujeme 15 až 20 minut při 80 st. C.

Cuketové matjesy - Vyhledat Googlem

gulas_cuketa2.jpg (35692 bytes)

gulas_cuketa1.jpg (37464 bytes)

Hovězí guláš s cuketou a ačokčou

Suroviny:

1 menší cuketa
1 hrst malých plodů ačokči
1 větší cibule
rostlinný olej (vepřové sádlo, slanina)
1 kostka masoxu (hovězí polévky v kostce)
1 konzerva -hovězí ve vlastní šťávě (hovězí maso lze nahradit sojovým masem - jeho příprava - viz odkaz na konci receptu)
hladká mouka na zahuštění
sladká paprika, kmín
sůl, pepř, oregáno nebo majoránka

Postup:
Maso vyjmeme z konzervy nakrájíme na větší kostky. Cibuli nakrájíme na tenká kolečka, neoloupanou cuketu na větší kostky, ačokču nakrájíme podélně na poloviny.
Na rozpáleném omastku osmažíme cibuli, přidáme lžičku červené sladké papriky, lehce orestujeme a  zalijeme trochou vody nebo vývaru (abychom zabránili přepálení papriky), přidáme ačokču a na větší kostky nakrájenou neoloupanou cuketu. Mírně osolíme, přidáme kmín, masox, sos z hovězí konzervy (maso přidáme úplně nakonec, aby zůstalo v pěkných kostkách) a dusíme pod pokličkou asi 5 minut. Podle potřeby podlijeme horkou vodou, zahustíme záklechtkou z hladké mouky (můžeme i tmavší jíškou), 10 minut povaříme a přidáme kostky masa. Ještě 5 minut prohříváme, dochutíme solí, oregánem a pepřem.
Podáváme s chlebem, ale i vařenými brambory, cuketovým knedlíkem a pod.

Sojové maso - Vyhledat Googlem

jahody2.jpg (48249 bytes)

jahody1.jpg (109748 bytes)

Jahodník zahradní

Fragaria magna

Zahradní jahody pěstujeme vyloženě extenzívně - česky řečeno, věnujeme jim jen naprosté minimum péče. Před deseti roky jsme zasadili pár sazenic (údajně) odrůdy Senga Sengana, od té doby ji trvale množíme. Nebereme žádné ohledy na rady jahodářů specialistů a v současnosti udržujeme jahodám věnovanou plochu na přibližně 20 metrech čtverečních. Sklizeň kolísá v jednotlivých sezónách mezi 2-4 kg z metru čtverečního, v rekordní sezóně roku 2001 celková sklizeň přesáhla 100 kg. Na dolním obrázku je jednodenní sklizeň z 20 m čtverečních - dva plné desetilitrové kbelíky!

Péče o porost je úplně jednoduchá a nenáročná. Ihned po sklizni záhony pokosíme, velmi mírně přihnojíme Celeritem (max. 20 gramů na metr čtvereční), a důkladně zalijeme. V září-říjnu porost vyčistíme od přerostlých a odumírajích listů. Na jaře příštího roku čistění zopakujeme, porost opět přihnojíme stejnou dávkou Cereritu jako na podzim. Během vegetační sezony podle potřeby odstraňujeme nejhorší plevel a samozřejmě zavlažujeme.

Zásadně jahody neošetřujeme žádnými chemickými postřiky! Záhony neokopáváme ani jinak nekultivujeme.

Porost necháváme na jednom místě i pět let, obnovujeme ročně maximálně 20% celkové plochy. Samozřejmě neprezentujeme naši metodu jako všeobecně platnou, je plně účelová jen v našich konkrétních podmínkách.

Jahodník zahradní - Vyhledat Googlem

drozd1.jpg (70089 bytes)

drozd2.jpg (75199 bytes)

drozd3.jpg (74836 bytes)

Drozd zpěvný

Turdus Philomelos


Nezkušená drozdice dva roky po sobě vystavěla své hnízdo v rozsoše smrčku ve výšce asi 150 cm. Na tomto místě však mláďata ani jednou nevyvedla. Kolem zahrady je mnoho škůdců, pro které jsou bezbraná mláďata lehkou kořistí. Kdo asi zničil tuto nadějnou snůšku? Sojka, veverka nebo kočka? Kdo ví? Digitál věrně zaznamenal tři fáze tragického příběhu.

Fotografováno v roce 2005.

A happy end - drozdice se poučila a v roce 2006 úspěšně vyvedla svá mláďata, když zahnízdila v hustém porostu psího vína, porůstající naší zahradní chatku.


Drozd zpěvný - Vyhledat Googlem

kanadske_bor.jpg (30956 bytes)

kanadske_bor2.jpg (86921 bytes)

Borůvka chocholičnatá  (zahradní, velkoplodá, kanadská)

Vaccinium corymbosum

Naše zkušenosti s pěstováním těchto rostlin jsou dosti rozpačité. Dva keříky jsme zasadili hned v prvních letech budování zahrady, takže jsou nejméně 6 let staré. Zatím byl jejich růst pomalý a plodnost nevalná. Je pravda, že jsme je asi rok po vysazení přesazovali (poprvé jsme zvolili špatné stanoviště), větší rostlina prakticky nerostla a tak jsme se v roce 2004 odhodlali k radikálnímu zmlazovacímu řezu. Z keře zůstaly jen 5-10 cm pahýly. Rostlina na jaře 2005 krásně obrazila a do podzimu vyrostly 40 cm letorosty. V roce 2006 pak nastartovala bujný růst, větve obrostly bočními letorosty a dorostly výšky 80 cm. Příští jaro by měla rostlina už znovu plodit.  Myslím, že radikálního řezu neplodících a špatně rostoucích borůvek se není třeba bát.

Borůvka kanadská - Vyhledat Googlem

chmel.jpg (27522 bytes)

Chmel obecný (otáčivý)
Humulus lupulus

Tuto rychle rostoucí bylinu používáme na naší zahradě k zakrytí nevzhledných zákoutí.
V době vrcholné vegetace je i velmi dekorativní. Je ji však třeba hlídat - je silně invazivní! V každém případě ji stačí vysadit jen jednou, každé jaro bezpečně obrazí z loňských kořenů.

Samozřejmě že má i jiné použití! Podle průzkumu agentury Pivnum je to, po jejím zkapalnění, suvereně nejoblíbenější rostlina mezi štamgasty lokálů IV. c.s. ;-)))

Chmel- Vyhledat Googlem

 

hortenzie.jpg (35364 bytes)

Hortenzie velkolistá

Hydrangea macrophylla

Opět něco jen tak pro potěchu. Hortenzie je poměrně nenáročný keřík, problémy jsou některý rok s přezimováním, letorosty i přes zakrytí chvojím při tuhé zimě snadno omrzají a rostlina sice od kořenů bez problémů obrazí, květů je však v takovém roce poskrovnu.  Když se ale vydaří a bohatě rozkvete, to je potom pastva pro oči (ale i pro objektiv digitálu)!

U našich čtyř keřů se období bohatého květení povede zhruba každý druhý-třetí rok.

Hortenzie - Vyhledat Googlem

blatouch.jpg (61438 bytes)

Blatouch bahenní

Caltha palustris

Dnešní várku příspěvků uzavíráme obrázkem , který není třeba dlouze komentovat.

Blatouch - Vyhledat Googlem

skokan_zeleny.jpg (57590 bytes)

Skokan zelený
Rana klepton esculenta

Tato notoricky známá žabka považuje naše jezírko za svůj každoroční domov. Celé léto nás baví svými veselými kousky. Bleskurychle si vyhledá optimální místo na sluncem vyhřátém kameni a dlouho nasává životodárné teplo... a když není sama, tím lépe. Trpělivý fotograf má pak žně (to bylo snímků! - zlatý digitál :-).

Skokan zelený - Vyhledat Googlem

kunka1.jpg (38204 bytes)

kunka.jpg (47626 bytes)

Kuňka obecná (ohnivá)
Bombina bombina

Kuňka žlutobřichá
Bombina varigata

Jezírko každoročně z jara jako první využívají ke svému rozmnožování kuňky. Charakteristický hlas samiček lákajících ženichy k milostným hrádkám se v květnu a červnu ozývá celé dny. Zvuky jsou delikátní a nijak neruší poklid v zahradě.
Zato užitečnost žabiček je nesporná.
Na druhé fotografii je pulec kuňky už v pokročilém stádiu přechodu v dospělou žábu.

Kuňka - Vyhledat Googlem

colci.jpg (26750 bytes)

Čolek obecný (karpatský)

Při jarním čistěním jezírka  každoročně opatrně odlovíme několik čolků, kteří využívají biotop k rozmnožování. Po vyčistění je samozřejmě vracíme zpět. Zatím nebyl dostatek času ani trpělivosti doložit fotografiemi vyvedení mláďat. Snad někdy v budoucnu se nám to podaří.

Vyhledat Googlem

jezirko.jpg (56426 bytes)

Nezbytnou součástí každé opravdové biozahrady by měl být vodní biotop. Výhodou naší zahrady je to, že část pozemku je vedena jako vodní plocha (mokřad). Samozřejmě jsme této skutečnost využili k vybudování malého jezírka hned na počátku hospodaření. Jeho plocha  je dva čtvereční metry s hloubkou do 60 cm. Přes jeho malé rozměry je každoročně plně využíváno jako přirozené shromaždiště nejrůznějších vodních a obojživelných živočichů. V budoucnu zde budeme přinášet fotografie všech tvorů, které v jezírku a jeho okolí žijí. Do blízské budoucnosti plánujeme rozšířit podstatně plochu jezírka, základní jáma je už vykopána. Plocha bude nejméně deset metrů čtverečních s maximální hloubkou 120 cm. Tím se samozřejmě výrazně zlepší kvalita biotopu.

Vodní biotop - Vyhledat Googlem

salvej.jpg (72269 bytes)

Šalvěj lékařská - babské ucho
Salvia officinalis

Samozřejmě že šalvěj nesmí v biozahradě chybět. Její přínos je všestranný a její pěstování snadné. Vytrvalý polokeř poměrně statného růstu roste v každé zahradní půdě a má ráda celodenní oslunění. V biozahradě je nezastupitelná protože odpuzuje mšice a slimáky.

Přebytečná nať je velmi vhodná do kompostu a mulče.

Vyhledat Googlem

fenikl1.jpg (74156 bytes)

fenikl2.jpg (34620 bytes)

Fenykl obecný
Foeniculum vulgare

Fenykl má v biozahradě jistě své nezastupitelné místo, je však třeba vyhradit pro něho zvláštní místo někde v ústraní. Ne, že by se nějak agresivně rozrůstal, jdo o to, že ve svém blízském okolí změní půdu tak, že silně potlačuje růst jiných rostlin ve své blízskosti. Po jeho případné likvidaci trvá nejméně rok, než lze na jeho místě pěstovat jiné rostliny. V době květu bezpečně přiláká vosy z širokého okolí a pokaždé i vzácného motýla Otakárka feniklového, který rostlinu využije k nakladení vajíček. Jeho housenka je nezaměnitelná s jiným druhem. Dospělého motýla se mi zatím vyfotografovat nepodařilo.

Fenykl - Vyhledat Googlem

Otakárek fenyklový - Vyhledat Googlem

slunecnice.jpg (45562 bytes)

Slunečnice roční
Helianthus anuus L.

Notoricky známá jednoroční bylina. Na naší biozahrádce ji pěstujeme každoročně v několika exemplářích, výlučně jako ekologický element lákající na zahradu užitečné sýkory z širokého okolí. Jejich bravurní akrobacie při louskání slunečnicových jadérek je krásná podívaná!

Vyhledat Googlem

okurka_nakladacka.jpg (40763 bytes)

Okurka nakládačka
Cucumis sativus

Okurky už mnoho let pěstujeme metodou "kompostového záhonu" (podrobný popis je níže v článku Naše poznatky s pěstováním patizonů a cuket). Není-li místo pro takový záhon ten rok k dispozici, připravíme záhon tak, že v něm vyhrneme podélně rýhy hluboké asi 15-20 cm, do nich našlapeme zelený mulč z čerstvě posečené trávy promíchané s kopřivami, rýhy zahrneme zemí a sejeme semena okurek nad brázdy vyplněné mulčem.

Už mnoho let sadíme stále stejnou odrůdu REGINA F1 od šlechtitele Ing. Holmana z Bzence - viz www.holman.cz

Vyhledat Googlem

 

brambory_kvet

brambory

 

Naše poznatky s pěstováním biobrambor I.část

Už mnoho roků experimentujeme se "zahrádkářským" pěstováním brambor různými netradičními způsoby. Předesíláme, že dále uvedené způsoby pěstování jsou samozřejmě vhodné jen pro opravdu "malé malopěstitele"!
Začínali jsme před devíti lety klasickým způsobem, brzy jsme však začali využívat přebytek zeleného travního mulče k pokusům pěstovat brambory pod ním. Dále stručně popisujeme jednotlivé způsoby a naše zkušenosti:

1) Sadbu brambor "sadíme" přímo na neupravený terén (trávník, nezrytý a zaplevelený záhon a pod.). Okamžitě jednotlivá "hnízda" překryjeme tlustou vrstvou čerstvého travního mulče míchaného s jakýmkoliv dostupným hrubším materiálem (vyhrabaná suchá tráva, loňské listí, drobnější větvičky, nať nekvetoucích plevelů...). Jakmile rostliny "vystrčí růžky" nastýláme po každém košení trávníku další vrstvy směsí travního mulče okolo jednotlivých keříků. Mírné zavlažování za vegetace je vhodné, při dostatku vlhkého mulče však nikoliv nezbytné.
Výhody: minimální pracnost, výhodná likvidace přebytečné organické hmoty, jednoduchá sklizeň - hlízy jsou ve vrstvě zetlelého materiálu na povrchu, sklízet lze i "holýma rukama".
Nevýhody: slabé výnosy, hlízy jsou často poškozovány slimáky, myšmi a hryzci.
Převažují nevýhody, proto jsme od tohoto způsobu pěstování brzy upustili.

2) Sadbu brambor sadíme do předem klasicky zpracovaného záhonu (půda nemusí být zpracovávana do větší hloubky). Sadíme však jen mělce do hloubky asi 5 cm a co nejdříve přikryjeme vrstvou čerstvě posečené travní mulče bez dalších přísad. Jakmile mladé rostliny prorostou vrstvou mulče, přidáváme na řádky po každém kosení vrstvu čerstvé vlhké trávy a obkládáme jí keříky brambor až do doby odkvětu. Potom necháváme brambory vyzrávat až do povadnutí natě. V době největší vegetace  je vhodné kontrolovat vlhost záhonu a občas doplnit vláhu zalitím mezi řádky.
Výhody: výhodná likvidace přebytečné organické hmoty, menší pracnost (nemusí se okopáváním do řádků přihrnovat zemina), nemusí se hnojit chemickými hnojivy (živiny dodá zelený mulč). Dobré až velmi dobré výnosy, výborná kvalita hlíz.
Nevýhody: větší pracnost při přípravě záhonu, občasné napadání hlíz slimáky.
Převažují výhody, proto tuto metodu běžně už několik roků používáme!

Letos připravujeme pokus o další vylepšení výše uvedené metody a to tak, že na záhon po jahodách (tak jak zůstal) navážíme už od července kompostovatelný materiál prosypávaný zeminou. Ten necháme přes zimu uzrávat a na jaře příštího roku do něho zasadíme brambory a budeme je ošetřovat jak uvedeno v odstavci 2). O našich zkušenostech budeme zde samozřejmě příští rok na podzim referovat.

Brambory - Vyhledat Googlem

Protože odkazů na klíčové slovo brambory je hodně přes milion, je těžké vybrat vhodný odkaz.
Je nutno volit konkrétnější spojení klíčových slov, na př.:

Hnojení brambor - Vyhledat Googlem

reva1.jpg (16916 bytes) reva2.jpg (14362 bytes)

Réva vinná
Vitis vinifera

Na naší biozahrádce pěstujeme jen dvě odrůdy vinné révy - Chrupku bílou a Muškát moravský (MOPR). Čtrnáct mladých hlav (nejstarší jsou šestileté) poskytuje zatím jen ochutnávkové množství hroznů. Výběr druhů je čistě náhodný, chrupka je stolní odrůda a pravidelně dozrává do dobré kvality, MOPO je odrůda moštová a teprve letos, díky příhodnému létu a velmi teplému babímu létu dozrála poprvé do vynikající kvality i pro stolní spotřebu.
Jelikož se naše zahrada nachází v údolí říčky Lučiny blízko Havířova, v nadmořské výšce 260 m,  je jasné, že jihomoravským vinařům od nás žádná konkurence zaručeně nehrozí :-)

Na serii fotografií je zachycen celoroční vegetační cyklus odrůdy Chrupka bílá.

Chrupka bílá - Vyhledat Googlem

Muškát moravský - Vyhledat Googlem

Vinná réva - Vyhledat Googlem

reva3.jpg (16448 bytes) reva4.jpg (19915 bytes)
reva5.jpg (18530 bytes) reva6.jpg (20400 bytes)
reva7.jpg (14191 bytes) reva8.jpg (16537 bytes)

vinna_reva.jpg (19133 bytes)

Na vedlejším obrázku
je plně dozrálý hrozen
Moravského muškátu
(foto - 8 října 2006).
medunka lékařská

Meduňka lékařská
Melissa officinalis L.

Nenáročná trvalka všestranné upotřebitelná v kuchyni. Snadno se rozmnožuje odkopky.
Tradiční přísada do čajových směsí, čerstvá je vhodná i do horkých ovocných nápojů i na ozdobu sladkých moučníků.

Meduňka - Vyhledat Googlem

patizon.jpg (21531 bytes)

cukety1
...
cukety2

Patizon

Cuketa - tykev zeleninová

Naše poznatky s pěstováním patizonů a cuket:

My tyto plodiny pěstujeme zásadně na tak zv. "kompostovém záhonu". Záhon určený na příští rok pro pěstování cuket a patizonů upravíme po sklizni předplodiny (na př. salátu, ředkviček a jiných časných zelenin) tak, že vrchní vrstvu zeminy shrneme k delším krajům záhonu a do vzniklého "dolíku" postupně ukládáme běžný zahradní odpad (nekvetoucí plevel, zbytky zeleniny, kuchyňský odpad, listí, větvičky atd.), prostě vše co se dává do kompostu. Každou vrstvu prosypeme zeminou z krajů záhonu a když jsou vrstvy dostatečné (tak 60 cm), přikryjeme povrch zbylou zeminou a necháme záhon v klidu až do jara příštího roku. V polovině května sejeme na vrchol záhonu po čtyřech semenech cuket nebo patizónů do hnízda a to tak, že do důlku dáme lopatu kvalitního kompostu nebo zahradního substrátu a do něj semena. Mladé semenáčky je nutno chránit před pažravými slimáky vhodnou ochranou (uříznutou PET lahví...). Tento způsob má velkou výhodu v snadné přístupnosti bioživin, kořeny rostlin vegetují ve vzdušném a výživném substrátu a potřeba umělého hnojení je minimální. Opravdu stačí, povzbudit je na začátku vegetace velmi ředěným roztokem ledku amonného nebo vápenatého (jeden až dva litry 2% roztoku ke každé rostlině). Do konce vegetace potom stačí každotýdenní, ale důkladná zálivka celého záhonu. Po sklizni a likvidaci starého porostu celý hrůbek zarovnáme hráběmi do roviny záhonu a pro příští vegetační sezónu doplníme jen nezbytné množství umělého hnojiva - nejlépe Celeritu  a to maximálně 250 g na deset metrů čtverečních. Tak snadno dodržime zásadu minimálního umělého hnojení. Na těchto záhonech se dá v dalším roce pěstovat téměř cokoliv, třeba cibule, listová petržel, řeřicha, roketa atd., nejlépe však  fazole nebo hrášek (tyto rostliny doplní do vyčerpané půdy potřebný organický dusík).

Zahradní kompost - Vyhledat Googlem

Patizon- Vyhledat Googlem

Cuketa
- Vyhledat Googlem

knedlik_zcukety.jpg (24247 bytes)

Houskové knedlíky z cukety

Suroviny:
4 starší rohlíky
75 dkg menších cuket
30 dkg hrubé mouky
1 vejce
1/2 prášku do pečiva
sůl

Postup:
Rohlíky nakrájíme na malé kostky. Cukety oloupeme a na jemno nastrouháme, vymačkáme z nich vodu a smícháme s rohlíky. Přidáme mouku smíchanou s práškem do pečiva, osolíme a  přidáme vejce. Těsto důkladně prohněteme, vytvarujeme 4 až 5 oválných knedlíků a vaříme v osolené vodě asi 20 minut. Uvařené knedlíky na dvou místech propíchneme aby se nesrazily.
Knedlíky se hodí jako příloha všude tam, kde bychom použily knedlík bramborový.

pečené kuře, knedlík, kedlubnové zelí

Pečené kuře, houskový knedlík z cukety
a kedlubnové zelí.

 

dobromysl neboli oregáno

Dobromysl obecná
Oregáno, Červená lebeda, dobrá mysl, zimní majoránka, voněkras, pamajorán

Origanum vulgare L.

Známé a oblíbené koření s výraznou vůní. Její pěstování je snadné, spokojí se s běžnou zahradní zeminou na slunném místě. Odolná proti suchu. Snadno se suší.

Vyhledat Googlem

řeřicha setá

Řeřicha setá
Lepidium sativum

Velmi známá a oblíbená zelenina, pikantní chuti, s vysokým obsahem vitamínu C. Obsahuje také provitamin A-karoten a vitamíny  B a K. Krátká vegetační doba umožňuje přes léto vypěstovat na záhoně dostatek semínek pro potřebu zimního pěstování v kuchyni.

Vyhledat Googlem

roketa.jpg (38534 bytes)

roketa01.jpg (53969 bytes)

Roketa setá
Eruca sativa

Zajímavá, u nás zatím ještě málo pěstovaná  zelenina s velmi krátkou vegetační dobou. Vysoký obsah vitamínu C. Lze pěstovat celý rok z postupných výsevů jak na zahradě tak v kuchyni (na miskách s vlhkou bunicinou podobně jako řeřichu).

Vyhledat Googlem

achocha.jpg (31895 bytes)

Achocha, ačokča, Achokcha, achoča,
Achoccha, Caihua, Caygua, Cayua, Korila, Wild Cucumber, quechua, achojcha, divoká caihua, quishiu,  mexická okurka
, paprikookurka

Podrobná reportáž o pěstování této zajímavé zeleniny je zde >>>

Vyhledat Googlem

základ na lečo

Základ na expresní lečo z plodů achochy :

3 kg nakrájených plodů ačokči
1 sáček přípravku na nakládání okurek
2 kg oloupaných a nakrájených rajčat

Na drobno pokrájenou ačokču zasypeme prosátou solí z nakladače okurek (tím odstraníme semena různých koření v nakladači), necháme několik hodin odležet (aby pustila šťáva), smícháme s na drobno nakrájenými oloupanými rajčata a směs plníme do zavařovaček. Sterilizujeme 30 minut při teplotě 90 st.C.                               

lečo z ačokči

Rychlé lečo z expresního základu:

Na rostlinném (olivovém) oleji zpěníme na tenká kolečka nakrájenou cibuli, přidáme přiměřené množství konzervované směsi a ačokči s rajčaty, osolíme, přidáme drcený kmín, vydusíme přebytečnou vlhkost, přidáme uzeninu a   vajíčka a dusíme dokud se vajíčka dokonale nesrazí. Dochutíme pepřem (mletou feferonkou). Podáváme s chlebem.

lichořeřišnice větší

lichorerisnice_sus1.jpg (92427 bytes)

lichorerisnice_sus.jpg (56944 bytes)

Lichořeřišnice větší
Tropaeolum majus (lat)

Kapucínka väčšia (sl)
Grosse Kapuzinerkresse (n)
Common Nasturcium, Indian Cress (a)
Kapucine Grande (f)
Capuchina (š)

Nedoceněná květina, zelenina a všestranná léčivka v jednom. Nenáročná na kvalitu půdy, snáší plné slunce nebo polostín. Rozmnožuje se semeny skoro sama, v příznivém létě má i dvě generace.

Sušená rostlina má upotřebení jak v kuchyni, tak v lidovém léčitelství.

Lichořeřišnice - Vyhledat Googlem

mesicek.jpg (30976 bytes)

mesicek_olej.jpg (17590 bytes)

Měsíček lékařský
Calendula officinalis L.

Lidové názvy:
sluníčko, krušínek, nechtík, deštná bylina, kalendule, nepravý šafrán, pazourky

Velmi vděčná letnička a léčivka!
Její pěstování ze semen je opravdu nenáročné, nevyžaduje žádnou zvláštní pěči, vegetuje na slunném místě v jakékoliv zahradní půdě.


Na druhém snímku je příprava měsíčkového oleje.

Vyhledat Googlem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Semena rostlin

Všechny zde uvedené rostliny byly vypěstovány  na naší rodinné zahradě.
Všechny zde uvedení kuchařské recepty byly vyzkoušeny v naší kuchyni.
Jsem autorem všech zde zveřejňených fotografií.

© 2006-2010 Stanislav Krčka
stanislawww@volny.cz

Další webové stránky autora:                             kiwi-arguta.unas.cz         achocha.unas.cz
WebZdarma.cz